Äîêóìåíò âçÿò èç êýøà ïîèñêîâîé ìàøèíû. Àäðåñ îðèãèíàëüíîãî äîêóìåíòà : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso0926/
Äàòà èçìåíåíèÿ: Unknown
Äàòà èíäåêñèðîâàíèÿ: Wed Apr 13 07:08:24 2016
Êîäèðîâêà: IBM-866

Ïîèñêîâûå ñëîâà: ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï ï
Orel astronomick†­ch rozm€ÛrŠ<b style="color:black;background-color:#66ffff">ï</b> | ESO €Ìesko

eso0926cs — Tiskov†á zpr†áva (sn†ímek)

Orel astronomick†­ch rozm€ÛrŠï

16. €Íervence 2009

Evropsk†á jiŠ¬n†í observatoŠÙ zveŠÙejnila sn†ímek Orl†í mlhoviny, ve kter†é mlad†é hv€Ûzdy formuj†í oblaka prachu a plynu do bizarn†ích tvarŠï.

Ve vzd†álenosti 7000 sv€Ûteln†­ch let od n†ás, sm€Ûrem do souhv€Ûzd†í Hada (Serpens), se nach†áz†í Orl†í mlhovina, z†áŠÙ†íc†í hv€Ûzdn†é jesli€Íky pln†é plynu a prachu. PŠÙed naŠáimi zraky zde pr†áv€Û prob†íh†á proces tvorby nov†­ch hv€Ûzd a vznik†á mlad†á hv€Ûzdokupa NGC 6611. Intenzivn†í z†áŠÙen†í a siln†­ hv€Ûzdn†­ v†ítr hork†­ch hmotn†­ch st†álic tvaruje okoln†í plyn do podoby pil†íŠÙŠï dlouh†­ch jeden sv€Ûteln†­ rok. Jejich siluetu mŠïŠ¬eme vid€Ût na pozad†í z†áŠÙ†íc†í mlhoviny, jeŠ¬ sv†­m vzhledem pŠÙipom†ín†á Orla a pil†íŠÙe jsouˆà jeho paŠÙ†áty.

Hv€Ûzdokupu objevil mezi lety 1745 aŠ¬ 1746 Šáv†­carsk†­ astronom Jean Philippe Loys de Ch†éseaux. O dvacet let pozd€Ûji ji do sv†ého slavn†ého katalogu pod €Í†íslem 16 zaŠÙadil tak†é francouzsk†­ lovec komet Charles Messier. Krom€Û toho zaznamenal, Š¬e hv€Ûzdokupa je obklopena slabou dif†¡zn†í z†áŠÙ†í. Opravdu slavnou se vŠáak Orl†í mlhovina stala teprve v roce 1995, kdy pil†íŠÙe v jej†í centr†áln†í €Í†ásti zachytil HubbleŠïv kosmick†­ teleskop (HSTˆàsn†ímek). Teleskop VLT pozoroval tut†éŠ¬ mlhovinu v roce 2001 ale v infra€Íerven†é oblasti spektra (ESO Press Photo 37/01). Tento unik†átn†í sn†ímek umoŠ¬nil astronomŠïm nahl†édnout za oponu temn†ého prachu a spatŠÙit mlad†é hv€Ûzdy formuj†íc†í se uvnitŠÙ pil†íŠÙŠï samotn†­ch.

Nov€Û zveŠÙejn€Ûn†­ z†áb€Ûr poŠÙ†ízen†­ kamerou Wide-Field Imager a dalekohledem MPG/ESO o prŠïm€Ûru zrcadla 2,2 m um†íst€Ûn†ého na observatoŠÙi La Silla zobrazuje €Í†ást oblohy srovnatelnou s plochou M€Ûs†íce v †¡plŠÈku. To je 15 kr†át v†íce neŠ¬ zachycuje sn†ímek z VLT a 200 kr†át v†íce neŠ¬ z†áb€Ûr z HST. Nyn†í mŠïŠ¬eme pozorovat cel†é okol†í centra mlhoviny v nejjemn€ÛjŠá†ích detailech.

†Útvary zn†ám†é jako òÀÞPil†íŠÙe stvoŠÙen†íòÀÜ se nach†ázej†í uprostŠÙed sn†ímku. Vpravo nahoŠÙe se pak nal†éz†á mlad†á otevŠÙen†á hv€Ûzdokupa NGC 6611. Nalevo od stŠÙedu je vid€Ût dalŠá†í z mohutn†­ch prachov†­ch †¡tvarŠï zn†ám†­ jako òÀÞThe SpireòÀÜ (HST sn†ímek). PrstŠïm podobn†é prachov†é †¡tvary doslova vy€Ín†ívaj†í z okrajŠï obŠÙ†ího chladn†ého prachoplynn†ého mra€Ína a pŠÙipom†ínaj†í tak stalagmity vyrŠïstaj†íc†í v jeskyni. UvnitŠÙ pil†íŠÙŠï je plyn dostate€Ín€Û hust†­ na to, aby se za€Íal vlastn†í gravitac†í hroutit v z†árodky nov†­ch hv€Ûzd. Jeden sv€Ûteln†­ rok dlouh†é sloupy jsou v neust†ál†ém procesu pŠÙem€Ûny, kter†­ je dŠïsledkem ozaŠÙov†án†í intenzivn†ím ultrafialov†­m z†áŠÙen†ím st†álic v pŠÙilehl†é mlad†é hv€Ûzdokup€Û NGC 6611. PrŠïb€Ûhu n†ásleduj†íc†ích n€Ûkolika milionŠï let, coŠ¬ je z pohledu vesm†íru jen mrknut†í okem, zmiz†í òÀÞpil†íŠÙe stvoŠÙen†íòÀÜ †¡pln€Û.

DalŠá†í informace

ESO (Evropsk†á jiŠ¬n†í observatoŠÙ) je mezin†árodn†í evropskou organizac†í pro astronomii. Jej†ími €Íleny (14) jsou: Belgie, €Ìesk†á republika, D†ánsko, Finsko, Francie, It†álie, N€Ûmecko, Nizozem†í, Portugalsko, Rakousko, Šàpan€Ûlsko, Šàv†édsko, Šàv†­carsko a Velk†á Brit†ánie. ESO m†á za c†íl v†­voj, konstrukci a provoz v†­konn†­ch pozemn†ích dalekohledŠï, jenŠ¬ zpŠÙ†ístupn†í astronomŠïm v†­znamn†é v€Ûdeck†é objevy. ESO tak†é hraje pŠÙedn†í roli v astronomick†ém v†­zkumu a mezin†árodn†í spolupr†áci. V sou€Íasnosti provozuje sv€Ûtov€Û jedine€Ín†é observatoŠÙe, jeŠ¬ se nach†ázej†í na pouŠáti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvysp€ÛlejŠá†í pozemn†í dalekohled pracuj†íc†í ve viditeln†ém sv€Ûtle òÀÓ Velmi velk†­ dalekohled (VLT). Z†ároveŠÈ je ESO evropsk†­m z†ástupcemˆà nejv€ÛtŠá†ího astronomick†ého projektu vŠáech dob òÀÓ teleskopu ALMA. V sou€Íasnosti ESO pl†ánuje v†­stavbu Evropsk†ého extr†émn€Û velk†ého dalekohledu (E-ELT), kter†­ bude m†ít prŠïm€Ûr prim†árn†ího zrcadla 42 metrŠï. Bude pracovat ve viditeln†ém a infra€Íerven†ém oboru a stane se nejv€ÛtŠá†ím dalekohledem sv€Ûta.

Kontakty

Viktor Votruba
N†árodn†í kontakt
Tel.: +420 267 103 040
Email: votruba@physics.muni.cz

Henri Boffin
ESO
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6222
Email: hboffin@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je pŠÙeklad tiskov†é zpr†ávy ESO eso0926. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovn†íku z jednotliv†­ch €Ílensk†­ch zem†í ESO, jejichŠ¬ †¡kolem je slouŠ¬it jako kontaktn†í osoby pro lok†áln†í m†édia.

O zpr†áv€Û

Tiskov†é zpr†áva €Í.:eso0926cs
Legacy ID:PR 26/09
Jm†éno:Eagle Nebula
Facility:MPG/ESO 2.2-metre telescope,Very Large Telescope

Obr†ázky

Orl†í mlhovina
Orl†í mlhovina
Digitized Sky Survey Image of the Eagle Nebula
Digitized Sky Survey Image of the Eagle Nebula
pouze anglicky

Videa

Into the Eagle Nebula
Into the Eagle Nebula
pouze anglicky
Pan over the Eagle Nebula
Pan over the Eagle Nebula
pouze anglicky
VLT, WFI and Hubble observations of the Eagle Nebula
VLT, WFI and Hubble observations of the Eagle Nebula
pouze anglicky

Prohl†édn€Ûte si tak†é naŠáe