Äîêóìåíò âçÿò èç êýøà ïîèñêîâîé ìàøèíû. Àäðåñ îðèãèíàëüíîãî äîêóìåíòà : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso0930/
Äàòà èçìåíåíèÿ: Unknown
Äàòà èíäåêñèðîâàíèÿ: Wed Apr 13 07:16:06 2016
Êîäèðîâêà: IBM-866
Ïîèñêîâûå ñëîâà: globule
Trojit†é tajemstv†í Trifidu | ESO €Ìesko

eso0930cs — Tiskov†á zpr†áva (sn†ímek)

Trojit†é tajemstv†í Trifidu

26. srpna 2009

Slab†­ mlhav†­ objekt letn†í oblohy, mlhovina Trifid, se nach†áz†í ve vzd†álenosti n€Ûkolika tis†íc sv€Ûteln†­ch let a naleznete ji v souhv€Ûzd†í StŠÙelce (Sagittarius, Sgr). PŠÙedstavuje spole€Ín†­ portr†ét t€Ûch nejran€ÛjŠá†ích st†ádi†í formov†án†í hv€Ûzd od samotn†ého po€Í†átku v temnot€Û mlhoviny aŠ¬ po jejich prvn†í sv€Ûtlo. Intenzivn†í z†áŠÙen†í a siln†­ hv€Ûzdn†­ v†ítr nov€Û zrozen†­ch st†álic prom†ích†áv†á plyn a prach v mlhovin€Û a v budoucnu pŠÙisp€Ûje k samovoln†ému kolapsu temn†­ch p†ásŠï a formov†án†í dalŠá†í generace hv€Ûzd.

Mlhovinu Trifid poprv†é pozoroval francouzsk†­ astronom Charles Messier v €Íervnu 1764 a jakoˆàslab€Û z†áŠÙ†íc†í mlhav†­ †¡tvar ji zaznamenal do sv†ého katalogu nehv€Ûzdn†­ch objektŠï oblohy pod €Í†íslem 20. O 60 let pozd€Ûji zaznamenal angli€Ían John Herschel prachov†é p†ásy rozd€Ûluj†íc†í mlhovinu na tŠÙi €Í†ásti a na z†áklad€Û tohoto pozorov†án†í ji nazval òÀÞTrifidòÀÜ.
ˆà
Nov†­ sn†ímek t†éto mlhoviny byl poŠÙ†ízen pomoc†í kamery Wide-Field Imager pŠÙipojen†é k teleskopuˆà MPG/ESO o prŠïm€Ûru prim†árn†ího zrcadla 2,2 m, kter†­ se nach†áz†í na observatoŠÙi La Silla v severn†ím Chile. Z†áb€Ûr zachycuje n†ápadn€Û rozd†íln†é €Í†ásti mlhoviny a to ve viditeln†ém sv€Ûtle. V lev†ém horn†ím rohu z†áŠÙ†í namodral†­m sv€Ûtlem reflexn†í mlhovina, ve kter†é ŠÙ†ídk†­ plyn a prachov†é €Í†ástice rozptyluj†í sv€Ûtlo intenzivn€Û z†áŠÙ†íc†ích nov†­ch hv€Ûzd. Ty nejv€ÛtŠá†í z nich sv†ít†í nejjasn€Ûji pr†áv€Û v modr†é €Í†ásti viditeln†ého spektra. SloŠ¬en†í z†áŠÙen†í mlad†­ch hv€Ûzd spole€Ín€Û s fyzik†áln†ími vlastnostmi prachov†­ch €Í†ástic a molekul, kter†é rozptyluj†í efektivn€Ûji pr†áv€Û modr†é sv€Ûtlo (sta€Í†í se pod†ívat na denn†í oblohu na Zemi), jsou zodpov€Ûdn†é za azurovou barvu nejen t†éto reflexn†í mlhoviny.ˆàˆàˆàˆàˆàˆà

V doln†í €Í†ásti sn†ímku se nach†áz†í typick†á emisn†í mlhovina s na€Íervenal†­m zbarven†ím. Plyn, pŠÙev†áŠ¬n€Û vod†ík, v centru mlhoviny je zahŠÙ†ív†án stovkami mlad†­ch hv€Ûzd a pŠÙijatou energii vyz†áŠÙ†í na vlnov†é d†élce €Í†áry H-alfa v €Íerven†é oblasti spektra.

Plyn a prach v mlhovin€Û Trifid tvoŠÙ†í tak†é tŠÙet†í zn†ám†­ typ mlhoviny a to mlhovinu temnou, kter†á odstiŠÈuje sv€Ûtlo z†áŠÙ†íc†ích objektŠï v pozad†í. Asi nejzn†ám€ÛjŠá†ím pŠÙ†íkladem tohoto typu mlhoviny je KoŠÈsk†á hlava v Orionu (ESO Press Photo 02/02). V t€Ûchto tmav†­ch parti†ích se pod ne†¡prosnou silou gravita€Ín†í pŠÙitaŠ¬livosti d†ále shlukuj†í zbytky po minul†­ch epizod†ách hv€Ûzdotvorby. Postupn†­ n†árŠïst hustoty, tlaku a teploty v centrech jednotliv†­ch prachoplynov†­ch globul†í nakonec povede k z†áŠ¬ehu termonukle†árn†í reakce v j†ádrech dalŠá†ích nov†­ch hv€Ûzd.

Ve spodn†í €Í†ásti na€Íervenal†é emisn†í mlhoviny se nach†áz†í zaj†ímav†­ †¡tvar, jak†­si prst ukazuj†íc†í ven z oblaku plynu pŠÙ†ímo na centr†áln†í hv€Ûzdu, kter†á dod†áv†á mlhovin€Û Trifid nejv†íce energie. Jedn†á se o pŠÙ†íklad pomalu se rozptyluj†íc†í plynov†é globule (evaporating gaseous globule - òÀÞEGGòÀÜ), kter†é jsou pozorovateln†é i v jin†­ch m†ístech zrodu nov†­ch hv€Ûzd, napŠÙ†íklad v Orl†í mlhovin€Û. Na samotn†é Šápi€Íce prstu odhalil HubbleŠïv kosmick†­ dalekohled hust€ÛjŠá†í shluk plynu, kter†­ odol†áv†á n†áporu z†áŠÙen†í masivn†í hv€Ûzdy a pravd€Ûpodobn€Û skr†­v†á z†árodek mal†é hv€Ûzdy.ˆà

DalŠá†í informace

ESO (Evropsk†á jiŠ¬n†í observatoŠÙ) je mezin†árodn†í evropskou organizac†í pro astronomii. Jej†ími €Íleny (14) jsou: Belgie, €Ìesk†á republika, D†ánsko, Finsko, Francie, It†álie, N€Ûmecko, Nizozem†í, Portugalsko, Rakousko, Šàpan€Ûlsko, Šàv†édsko, Šàv†­carsko a Velk†á Brit†ánie. ESO m†á za c†íl v†­voj, konstrukci a provoz v†­konn†­ch pozemn†ích dalekohledŠï, jenŠ¬ zpŠÙ†ístupn†í astronomŠïm v†­znamn†é v€Ûdeck†é objevy. ESO tak†é hraje pŠÙedn†í roli v astronomick†ém v†­zkumu a mezin†árodn†í spolupr†áci. V sou€Íasnosti provozuje sv€Ûtov€Û jedine€Ín†é observatoŠÙe, jeŠ¬ se nach†ázej†í na pouŠáti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvysp€ÛlejŠá†í pozemn†í dalekohled pracuj†íc†í ve viditeln†ém sv€Ûtle òÀÓ Velmi velk†­ dalekohled (VLT). Z†ároveŠÈ je ESO evropsk†­m z†ástupcemˆà nejv€ÛtŠá†ího astronomick†ého projektu vŠáech dob òÀÓ teleskopu ALMA. V sou€Íasnosti ESO pl†ánuje v†­stavbu Evropsk†ého extr†émn€Û velk†ého dalekohledu (E-ELT), kter†­ bude m†ít prŠïm€Ûr prim†árn†ího zrcadla 42 metrŠï. Bude pracovat ve viditeln†ém a infra€Íerven†ém oboru a stane se nejv€ÛtŠá†ím dalekohledem sv€Ûta.

ˆà

Kontakty

Viktor Votruba
N†árodn†í kontakt
Tel.: +420 267 103 040
Email: votruba@physics.muni.cz

Henri Boffin
ESO
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6222
Email: hboffin@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je pŠÙeklad tiskov†é zpr†ávy ESO eso0930. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovn†íku z jednotliv†­ch €Ílensk†­ch zem†í ESO, jejichŠ¬ †¡kolem je slouŠ¬it jako kontaktn†í osoby pro lok†áln†í m†édia.
PouŠ¬it†í sn†ímkŠï a vide†í ESO
Jste novin†áŠÙ? PŠÙ†íhlaŠáte se k odeb†ír†án†í zpravodaje ESO Media.

O zpr†áv€Û

Tiskov†é zpr†áva €Í.:eso0930cs
Legacy ID:PR 30/09
Facility:MPG/ESO 2.2-metre telescope

Obr†ázky

Mlhovina Trifid
Mlhovina Trifid
The Trifid Nebula (full frame)
The Trifid Nebula (full frame)
pouze anglicky

Videa

Zoom in to the Trifid Nebula
Zoom in to the Trifid Nebula
pouze anglicky

Prohl†édn€Ûte si tak†é naŠáe

PoŠálete n†ám koment†áŠÙ!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77