. : http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1144/
: Unknown
: Wed Apr 13 07:04:17 2016
: IBM-866
: meteorit
Planetka Lutetia vzcn pozstatek po vzniku Zem | ESO esko

eso1144cs — Tiskov zprva (vdeck)

Planetka Lutetia vzcn pozstatek po vzniku Zem

11. listopadu 2011

Nov pozorovn odhalila, e planetka Lutetia je fragmentem stejnho materilu, ze kterho vznikaly planety Zem, Venue i Merkur. Astronomov zkombinovali data zskan evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalmi teleskopy (NASA) a zjistili, e vlastnosti asteroidu se npadn podobaj jednomu vzcnmu typu meteorit nalzanch na Zemi. O tch se pedpokld, e vznikly ve vnitn ͆sti Slunen soustavy. Na souasnou drhu v hlavnm psu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupn dostat v uritm obdob svho vvoje.

Skupina astronom z francouzskch a severoamerickch univerzit detailn studovala ve velmi irokm rozsahu vlnovch dlek [1] neobvykl asteroid Lutetia. Clem bylo shromኬdit dostatek informac o sloen tohoto tlesa. K poنzen nejplnjho spektra planetky [3], jak dosud bylo zskno, vyuili data z kamery OSIRIS na sond Rosetta (ESA) [2], dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope, La Silla, Chile), Havajskho dalekohledu Infrared Telescope Facility a kosmick druice Spitzer Space Telescope pro infraervenou oblast (ob zaنzen NASA).

Spektrum planetky bylo nsledn porovnno s detailnmi laboratornmi spektry meteorit nalezench na Zemi. V celm rozsahu sledovanch vlnovch dlek se s Luteti shodoval jedin typ oznaovan jako enstatick chondrit.

Meteority typu enstatick chondrit pedstavuj materil, o nm je znmo, e pochz z ranch fz vvoje Slunen soustavy. Pedpokld se, e se vytvel pobl튬 mladho Slunce a tvoil jednu z hlavnch sloek pi formovn kamennch planet [4], pedevm Zem, Venue a Merkuru [5]. Zd se tedy, e Lutetia nepochz z hlavnho psu planetek, kde ji najdeme nyn, ale e vznikla mnohem bl튬e ke Slunci.

Ale jak Lutetia unikla z vnitnch ͆st Slunen soustavy a dostala se a do psu planetek? pt se Pierre Vernazza (ESO), vedouc autor lnku.

Astronomov odhaduj, e jen asi 2 % tles vzniklch ve stejnm mst jako Zem, skonila v hlavnm psu. Vtina z tles vnitn Slunen soustavy zanikla v prbhu milion let, kdy se postupn stala sou͆st vznikajcch planet. Nkter z velkch objekt o prmru kolem 100 km vak byly naopak vymrtny na bezpenj obۊn drhy ve vt vzdlenosti od Slunce.
Lutetia o prmru kolem 100 km mohla bt odhozena z vnitnch ͆st mlad Slunen soustavy pot, co se setkala s jednou z velkch planet, kter vrazn zmnila jej drhu [6]. Svou roli ve formovn a vraznch zmnch drhy Lutetie mohlo sehrt tak setkn s mladm Jupiterem pi jeho migraci na souasnou drhu [7].

Myslme si, e Lutetia byla vypuzena z vnitn ͆sti Slunen soustavy. Skonila jako pisthovalec v hlavnm psu planetek, kter zde existuje ji 4 miliardy let, pokrauje Pierre Vernazza.

Dنvj studie barvy a dalch vlastnost povrchu ukzaly, e Lutetia je mezi asteroidy hlavnho psu velmi neobvyklm a trochu zhadnm tlesem. Nedvn pehldky potvrdily, e podobn objekty jsou velmi vzcn a pedstavuj pouh 1 % populace tles mezi Marsem a Jupiterem. Nov objevy vak odlinost Lutetie vysvtluj jedn se o zbytek pvodnho materilu, ze kterho se formovaly kamenn planety.

Zd se, e Lutetia je jednm z nejvtch a zrove jednm z mla zbytk tto hmoty v hlavnm psu planetek. Dky tomu pedstavuje tato planetka ideln cl pro budouc kosmick mise sbrajc vzorky pro dal vzkum. Mohli bychom tak podrobn zkoumat pvod kamennch planet vetn Zem, uzavr Pierre Vernazza.

Poznmky

[1] Spektrum reprezentuje cel rozsah vlnovch dlek pokrvajcch rzn typy elektromagnetickho vyzaovn. Viditeln svtlo je jeho nejznmj sou͆st, ale existuj mnoh dal. Jsou asto vyuvny v bۊnm ivot jako rdiov vlny, mikrovlny, infraerven nebo ultrafialov zen i rentgenov paprsky.

[2] Sonda Rosetta je na cest ke komet 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem planetky Lutetia proletla 10. ervence 2010.

[3] Kamera OSIRIS na palub sondy Rosetta zskv data v ultrafialov oblasti, dalekohled ESO/NTT poskytl informace ve viditelnm svtle a dalekohledy NASA (Infrared Telescope Facility a Spitzer Space Telescope) zkoumaly vlnov dlky blzkho a stednho infraervenho zen.

[4] E-chondrit (enstatick chondrit) pedstavuje uniktn tنdu meteorit, kter zahrnuje jen asi 2 % na Zemi nalezench tles. Neobvykl chemick a mineralogick sloen E-chondrit je v dobr shod s jejich vvojem v blzkosti Slunce. Tuto hypotzu dle podporuj mۊen obsahu izotop v materilu (ovۊen pro kyslk, dusk, ruthenium, chrom a titan). E-chondrity jsou jedinou skupinou chondrit, kter m stejn izotopov sloen jako systm Zem-Msc. To naznauje, e Zem vznikla z materilu tohoto typu a naopak, e E-chondrity se formovaly ve stejn vzdlenosti od Slunce jako Zem.

Dle bylo nedvno prokzno, e vznik planety z enstatickho chondritu me vysvtlit neobvykl a dنve nevysvtliteln sloen povrchu Merkuru. Merkur tedy podobn jako Zem vznikl z velk ͆sti akrec materil podobnch enstatickm chondritm.

[5] Pestoe vznikly ze stejnho materilu, zstv zhadou vzjemn odlinost vnitnch planet.

[6] Jedn se o stejn proces, jak je pouvn ke zmn rychlosti a smru kosmickch sond jejich navedenm na blzk prlet kolem planety.

[7] Nkteن astronomov se domnvaj, e obن plynn planety se mohly v ranch fzch vvoje Slunen soustavy nachzet mnohem bl튬e ke Slunci a teprve nsledn se dostaly na sv souasn msto (tomuto procesu se نk migrace). Pi pohybu planety mohlo dojt k vraznmu naruen obۊnch drah dalch objekt v dsledku mohutn pitalivosti Jupiteru.

Dal informace

Vzkum byl prezentovn v odbornm asopise Icarus, v lnku pod nzvem Asteroid (21) Lutetia as a remnant of Earths precursor planetesimals.

Sloen tmu: P. Vernazza (Laboratoire dAstrophysique de Marseille (LAM), Francie; European Southern Observatory, Nmecko), P. Lamy (LAM, Francie), O. Groussin (LAM, France), T. Hiroi (Department of Geological Sciences, Brown University, USA), L. Jorda (LAM, Francie), P.L. King (Institute for Meteoritics, University of New Mexico, USA), M.R.M. Izawa (Department of Earth Sciences, University of Western Ontario, Kanada), F. Marchis (Carl Sagan Center at the SETI Institute, USA; IMCCE, Observatoire de Paris (OBSPM), Francie), M. Birlan (IMCCE, OBSPM, France), R. Brunetto (Institut d'Astrophysique Spatiale, CNRS, Francie).

ESO (Evropsk jin observato) je hlavn mezinrodn astronomickou organizac Evropy a patن k nejproduktivnjm astronomickm observatoنm svta. Je podporovna 15 lenskmi stty, ktermi jsou: Belgie, Brazlie, esk republika, Dnsko, Finsko, Francie, Itlie, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, panlsko, vdsko, vcarsko a Velk Britnie. ESO m za cl vvoj, konstrukci a provoz vkonnch pozemnch astronomickch zaنzen, kter umon vznamn vdeck objevy. ESO tak hraje pedn roli pi propagaci a organizaci mezinrodn spoluprce na poli astronomickho vzkumu. ESO v souasnosti provozuje ti observatoe svtov rovn: La Silla, Paranal a Chajnantor, kter se nachzej na pouti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachz VLT (Very Large Telescope = Velmi velk dalekohled) nejvysplej pozemn dalekohled pracujc ve viditelnm svtle a VISTA, nejvt pehldkov dalekohled pro infraervenou oblast na svt. Zrove je ESO evropskm zstupcem nejvtho astronomickho projektu vech dob teleskopu ALMA budovanho na planin Chajnantor. V souasnosti ESO plnuje vstavbu Evropskho extrmn velkho dalekohledu (E-ELT), kter bude mt prmr primrnho zrcadla 40 metr. Ml by pracovat v infraervenm i viditelnm oboru zen a stane se nejvtm dalekohledem svta.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
nrodn kontakt
Astronomick stav AV R, Ondejov 251 65, esk republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiن Srba
peklad
Hvzdrna Valask Meziن͆, p. o., esk republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Pierre Vernazza
ESO, Astronomer
Garching bei Mnchen,, Germany
Email: pvernazz@eso.org

Philippe Lamy
Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Directeur de Recherche
Marseille, France
Tel.: +33 49 105 5932
Email: philippe.lamy@oamp.fr

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer
Garching bei Mnchen, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je peklad tiskov zprvy ESO eso1144. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovnku z jednotlivch lenskch zem ESO, jejich kolem je slouit jako kontaktn osoby pro lokln mdia.
Pouit snmk a vide ESO
Jste novin? Pنhlate se k odebrn zpravodaje ESO Media.

O zprv

Tiskov zprva .:eso1144cs
Jmno:Asteroid (21) Lutetia
Typ:Solar System : Interplanetary Body : Asteroid
Facility:New Technology Telescope
Science data:2011Icar..216..650V

Obrzky

An image of the strange asteroid Lutetia from the ESA Rosetta probe
An image of the strange asteroid Lutetia from the ESA Rosetta probe
pouze anglicky
Artist's impression of the asteroid Lutetia making a close approach to a planet in the early Solar System
Artist's impression of the asteroid Lutetia making a close approach to a planet in the early Solar System
pouze anglicky
Artist's impression of the development of the Solar System
Artist's impression of the development of the Solar System
pouze anglicky

Videa

The unusual history of the asteroid Lutetia
The unusual history of the asteroid Lutetia
pouze anglicky

Prohldnte si tak nae

Polete nm koment!
Subscribe to receive news from ESO in your language
Accelerated by CDN77